• E-mail: info@zelenadomacnost.com
  • Petr Dobrý


Staré české rčení říká, že "zahrada bez vody je jako tělo bez duše". Naši předkové tím nemysleli ani tak zachycovanou vodu na zálivku a už vůbec ne „čistou“ vodu v bazénu, což je ve skutečnosti spíše tekutina plná chemických přísad.


Mysleli tím vodu přírodní, ať již v potůčku nebo v rybníčku jakékoliv velikosti. Zahrad, kterými protéká potok, moc není a poručit přírodě, aby k nám na zahradu nějaký potok přivedla, moc nejde.


Na mini zahrádku ale můžeme snadno instalovat tzv.pítko, k radosti ptáků, čmeláků, včel a dalších živočichů, kteří vodu potřebují k životu. Takové pítko může mít různou podobu. Je ale dobré pamatovat na takový tvar, aby to opravdu byl prostor, který pomáhá životu a ne past, kde se utopí mnoho hmyzích, ale i ptačích tělíček. Pozor tedy na kolmé nebo příliš šikmé a kluzké stěny pítka.


Pokud máme trochu více prostoru na zahradě, je skvělé jej využít pro vybudování vlastního jezírka nebo, chceme li, rybníčku. Je to velmi jednoduché a cenově poměrně nenáročné. Jen nesmíme podlehnout tlaku specializovaných firem, které tvrdí a budou tvrdit, že takový rybníček potřebuje všechny možné i nemožné filtry, skenery a další zbytečnosti. Nic z toho přeci rybníky v přírodě, které budovali již naši předci, také nemají a fungují desítky i stovky let. A to ještě musejí čelit rybářům, kteří v touze po co největším úlovku, rybníky přerybňují a ryby dokrmují jak o život.


V zahradním rybníčku můžeme poměrně lacino vytvořit oázu pro velké množství zajímavých živočichů, kteří dříve nebo později tuto vodní plochu a její okolí osídlí. Při dostatečné velikosti a hloubce může sloužit i jako přírodní koupání pro nás.

Ať již naplánujeme jezírko malé nebo koupací, můžeme si být jistí, že toto místo bude ozdobou zahrady a místem plným života, kde můžeme pozorovat dlouhé hodiny od jara do podzimu jak kvetoucí vodní rostliny, tak doslova kypící život tvorečků všech možných velikostí, kteří vodu vyhledávají.


Níže sepsaný seznam našich základních doporučení, kterými je dobré se při plánování a budování jezírka řídit (podrobnější informace jak na to najdete v lincích pod tímto článkem), vychází z našich zkušeností.

  1. Minimálně 1/3 vodní plochy i sebemenšího jezírka, by měla tvořit tzv. mělká zóna, která bude po zasazení vodních rostlinek a jejich zakořenění sloužit jako přírodní čistička a filtrace.
  2. Zvolme lokalitu na přímém slunci nebo případně v polostínu.
  3. V těsné blízkosti vodní plochy by neměly být vzrostlé stromy, listí z nich napadané do rybníka tlí a vodu zbytečně kalí. (Upřímně tohle pravidlo rádi porušujeme. Taková vrba prostě k vodní hladině patří.)
  4. Výměna vody není nutná, stejně jako dopouštění. Je běžné, že vodní hladina kolísá v průběhu roku. Samozřejmě pokud máme možnost svést do jezírka okap ze střechy je to výborné řešení.
  5. Není nutné kupovat příliš mnoho drahých vodních rostlinek. Vybírejte rostlinky původní do různých hloubek vodní hladiny. Stačí jich opravdu pár. Vodní rostlinky se rychle rozrůstají a za rok dva pokryjí celou mělkou zónu případně i hlubší část.
  6. V zimě jezírko samozřejmě zamrzne. Nezámrzná hloubka je v ČR cca 80 cm.  Pro tvorečky, kteří někdy na dně zimují – čolci, larvy…, je proto dobré, ale minimálně v části jezírka byla hloubka větší.
  7. Příliš mělké vodní plochy se snadno přehřívají. To způsobuje zbytečný růst řas. Zabránit takovému přehřívání lze částečně využitím plovoucích rostlinek a leknínů, které zastíní vodní hladinu.

Co všechno můžeme u takového jezírka potkat a vidět? Je toho opravdu hodně. Tady jen malá fotografická ukázka:


I pár centimetrů vodní plochy je násobně zajímavější než sebekrásnější květinový záhonek. Umístěním pítka nebo vybudováním jezírka tak získáme místo, kde potěšíme svoje oči, zlepšíme si náladu, ale pomůžeme i všem žíznivým a vodomilným tvorečkům. A že jich je!