• E-mail: info@zelenadomacnost.com
  • Petr Dobrý

Včelky samotářky

Neznáme včelky samotářky - Jak žíjí - Proč jsou užitečné - Jak je nalákat na naší zahradu

O včelkách samotářkách

Včely samotářky často unikají i pozornosti „profesionálních“ včelařů. Nežijí totiž ve velkých rojích, jako včela medonosná, ale poustevnickým, velmi nenápadným životem.


Nakladou do vhodné dutiny nebo chodbičky svá vajíčka, kde každému vytvoří zvláštní komůrku. Do té přidají zásoby potravy (směs pylu a medu) a dutinu uzavřou vhodným materiálem. Obvykle hlínou nebo kousky listů - záleží na druhu včelky. Z vajíček se vylíhnou larvičky a ty se v komůrce živí připravenou potravou. Po nějaké době se zakuklí a nakonec se z nich vylíhne nová generace včelek. Někdy je v chodbičkách třeba deset kukel v řadě za sebou. Samičky se po vylétnutí spáří se samečky a celý cyklus se opakuje. Za svůj život postaví jedna samotářka maximálně několik desítek buněk a většinou uhyne dříve, než se z plodu vylíhnou další dospělé včely.


Fascinující na tom všem je i to, že u nás žije desítky druhů samotářek a každý druh má trochu jiný způsob života! Liší se vzhledem i velikostí. Najdeme mezi nimi malé trpaslíky, velké jen několik milimetrů, ale i samotářky téměř velikosti čmeláků.


Podle svých vlastností dostaly některé rody pozoruhodná česká jména. Třeba čalounice si budují příbytky ze sešitých ústřižků listů. Pískorypky si zase vrtají chodbičky až půl metru hluboké a na konci rozšířené do komůrek pro larvy. Máme zde také maltářky, ruděnky, pilorožky, ploskočelky a další. Každá trochu jiná, každá zajímavá.


Co však mají všechny společné, je to, že jsou užitečné a opravdu pro nás nejsou nebezpečné a není třeba se jich bát. Nejsou vůbec útočné. I při blízkém pozorování vždy volí jako nejlepší obranu ústup. Samičky samotářek žihadlo mají, ale využijí ho jen při bezprostředním ohrožení života.


Proč je dobré mít na zahradě včelky samotářky

I malé dítě ví, že bez opylení není úroda. Počet včel medonosných rychle klesá díky úbytku včelařů, ale i díky chemickým postřikům a nemocem. Rovněž další nedocenění opylovači – čmeláci, z naší krajiny mizí (více o čmelácích najdete v samostatné kapitole Čmeláci tohoto webu). Samotářky jsou velmi zdatní opylovači, v mnoha případech prý dokonce výkonnější, než včela medonosná. Platí to zejména v případě opylování cizosprašných odrůd a za špatného počasí. Na rozdíl od včel medonosných se také nenechají odlákat bohatší nabídkou nektaru a pylu mimo zahradu. Samotářky jsou věrné svému bydlišti dlouhodobě, další a další generace těchto včelek žije na stejném místě, ve stejných úkrytech, pokud jim ho my lidé nezničíme z neznalosti nebo z hlouposti. Samotářky nám tak nejen mohou opylovat zahradu desítky let, ale díky svému pozoruhodnému životu nám umožní zajímavé pozorování a poznání.


TIP: mnoho lidí vidí včelky zalézat do dřeva domu a ve strachu před tím, že mu zničí dům je hubí. Samotářky však využívají jen již vzniklé dutiny a samy si je nedokážou vytvořit nebo je nějak zvětšit. Takové hubení je proto naprosto zbytečné. Pokud se zahnízdí na nevhodném místě, je možné jim vedle nainstalovat náhradní domeček s otvory. Obvykle po čase některé tyto náhradní prostory vyberou k nakladení vajíček. Pak můžeme domek přesunout a původní úkryty zlikvidovat. Zachráníme tak alespoň část populace. V přírodě ale nic nejde hned a proto je potřeba na tento přesun vyčlenit několik týdnů i měsíců.

Jak je přilákat na zahradu

Nalákat samotářky na zahrady je opravdu velmi jednoduché (kdyby to tak bylo se všemi zvířaty). I tady platí pravidlo, že chemické postřiky všem opylovačům škodí. Pravidelný chemický postřik proti různým škůdcům nebo plevelům, včelkám opravdu nesvědčí. Mnoho druhů samotářek je specializovaných jen na určitý okruh rostlin, takže čím pestřejší směs rostlinek a květů na zahradě bude, tím lépe.


Jak již víme, samotářky žijí v dutinkách ve zdech, dřevě, slámkách, ale třeba v hlíně a písku. Stačí tedy těmto včelkám připravit (anebo ponechat při podzimním úklidu zahrady) vhodné úkryty, kde by mohly naklást svá vajíčka a případně přezimovat. Téměř každý druh samotářek si přitom buduje své hnízdo poněkud odlišným způsobem, proto můžeme vyrobit nebo zakoupit více různých úkrytů pro přilákání více druhů. Fantazii se meze nekladou.


TIP: Průměr dutinek by měl být od 3 do cca 8 mm. Různé druhy samotářek preferují různé průměry. Délka takové dutinky by měla být cca 7 – 10 cm, ale včelky vezmou za vděk i kratší nebo delší dutinkou. Pozor, dutinka musí být přístupná jen z jedné strany.


Některé druhy těchto včelek si budují chodbičky v hlíně pro hnízdo samy. Těm tedy stačí připravit jen vhodný terén. Může to být např. hlinitopísčitý kopeček, kamenná zídka v zahradě spojovaná hliněnou maltou nebo zídka z neomítnutých, porézních, nepálených cihel. To vše je ideální terén pro zemní včely: pískorypky, ploskočelky, chluponošky.


Včely drvodělky zase vyhledávají staré ztrouchnivělé dřevo, což můžeme snadno vyřešit jeho ponecháním v zahradě. Opravdu není nutné každý suchý strom porazit. Tlející dřevo poskytuje úkryt neskutečnému množství hmyzu, který nám na zahradě poskytuje užitečné služby.


Ale nejvíce druhů včelek samotářek využívá různé, již existující dutiny a chodbičky. Vyplatí se proto, připravit jim dutiny různých tvarů a průměrů a umístit je na různých místech v zahradě. Sami uvidíte, které si včely vyberou. Obvykle dávají přednost domečkům umístěných na chráněných místech na slunci, ideálně s orientací na jih. Pokud je to možné, vchody do dutin by měly být chráněné před deštěm.


Připravme se na to, že někdy včelkám osídlení úkrytů chvíli trvá. Jako většina živočichů mají trochu nedůvěru k předmětům zářících novotou. Ale po prvním obsazení nabere osidlování připravených úkrytů velmi rychlé tempo.


TIP: Ptáci, hlavně strakapoudi vyhledávají vajíčka a larvy samotářek. Je proto dobré dutinky a slámky, které využíváme pro jejich úkryty, chránit například králičím pletivem. To nebrání včelkám v letu, ale chrání dutinky i celé domečky před ataky ptáků


Nechceme-li se děsit chvíle, kdy naše pracně obdělávaná a opečovávaná zahrada zůstane neopylena a vaše zahradnická práce zůstane vniveč, zkusme si pár takových domečků na zahradě umístit. Dále už se o všechny ty pískorypky, maltářky, zednice a další nemusíte vůbec starat. A když se budete nudit, můžete zpovzdálí i z blízka pozorovat jejich krátký, ale nesmírně zajímavý a užitečný život a poznávat další důkazy o tom, jak to ta příroda zase dobře vymyslela.


Pokud hledáme na zahradu nějakého opravdu nenáročného zvířecího souseda, tak samotářky mohou být první volbou. Nepotřebují krmit, venčit a ještě se nám postarají o dobrou úrodu. Jen blázen by nechtěl takové sousedy.


Zajímavé linky:

www.vcelkysamotarky.cz - vše o včelkách samotářkách, typech domečků...

www.zelenadomacnost.com - sortiment úkrytů pro samotářky k zakoupení


Autoři fotografii:
P. Dobrý, Schwegler, Wildlife World, K.Soukupová a také neznámí autoři