• E-mail: info@zelenadomacnost.com
  • Petr Dobrý

Motýli

O motýlech

Jedním z nenahraditelných půvabů přírody je třepotavý let motýlů a krása jejich křídel. Dříve byla taková paráda na loukách a v zahradách poměrně běžná, dnes už je ale vzácností a řada druhů motýlů je ohrožená, nebo se dokonce už v naší přírodě ani nevyskytuje.

Na vině je člověk, jak jinak. Naše záliba ve sterilních kanadských trávnících, intenzifikace zemědělství, šíření zavlečených druhů rostlin na úkor původních, neudržované louky a jejich zarůstání náletovými dřevinami, změna podnebí – to jsou některé faktory, které stojí za klesajícími počty motýlů.

Proč je dobré mít motýly za sousedy

Význam motýlů pro přírodu (potažmo i pro člověka) přitom nespočívá pouze v jejich kráse. Stejně jako ostatní druhy hmyzu jsou důležitými opylovači, bez jejichž pomoci bychom se úrody domáhali jen těžko.


O housenkách některých druhů se sice mluví jako o škůdcích, nedá se ale říci, že by třeba na našich zahradách a záhoncích mohli nadělat kdovíjakou paseku. Jak uvádí Zdeněk Zahradník, autor knihy Naši motýli z edice OKO (Albatros, 2009), za to, že housenky určitých motýlů škodí, si mohou lidé do jisté míry sami – třeba tím, že narušují rozmanitost, a tedy i přírodní rovnováhu. Jako příklad uvádí přemnožení bekyně mnišky, způsobené vysazováním smrkových monokultur.

Necitlivé zásahy člověka do přírody jsou zkrátka neomluvitelné a jejich dopad už po desetiletí pociťujeme na vlastní kůži všichni, ať už si to uvědomujeme, nebo ne. Je ale na každém z nás, abychom se tuto situaci snažili změnit. A začít můžeme třeba právě na vlastní zahradě.

Jak je nalákat na zahradu

Motýli na naše záhony, zahrady, případně i balkóny mohou přilétat jen tak za potravou, poskytneme-li jim však dobré podmínky i pro kladení vajíček, pak můžeme napomoci i jejich rozmnožování. Nutno však podotknout, že je v takovém případě potřeba určitá dávka tolerance, neboť housenky potřebují ke svému vývoji dostatek potravy, kterou jim poskytují listy rostlin – keřů, květin i zeleniny.

Zřejmě nejznámějším motýlem, který vyhledává zeleninu, je bělásek zelný. Jak druhové jméno napovídá, samičky kladou vajíčka na listy brukvovitých rostlin, pročež tento druh není mezi pěstiteli dvakrát populární. Ve skutečnosti ale housenky běláska úrodu nijak neohrožují. Okusují jen vnější listy, což sice působí nevzhledně, ale zelí, brokolici nebo květáku to příliš neublíží.

Bělásci zelní sice nepatří k nijak vzácnému druhu, housenky ale mohou posloužit jako potrava ptákům nebo jako hostitelé larev lumčíka žlutonohého, takže jejich místo v potravním řetězci není nijak zanedbatelné.


Zelí, kedlubny či kapustu vyhledávají i příbuzní běláska zelného – hojnější bělásek řepový a méně hojný řepkový. Občas naši zahradu může navštívit i krásný bělásek řeřichový, který vlivem nesprávného hospodaření v krajině lokálně vymizel.


Na rozdíl od bělásků patří k ohroženým druhům náš největší motýl – otakárek fenyklový. Jeho samička k nakladení vajíček vyhledává rostliny z čeledi miříkovitých (mrkev, kopr nebo fenykl).


Z čeledi běláskovitých se v blízkosti lidských obydlí může vyskytnout ještě žluťásek čičorečkový, který klade vajíčka především na bobovité rostliny, a žluťásek řešetlákový – ten je ale v potravě velmi úzce specializován na řešetlák a krušinu, takže mu zřejmě příliš neposloužíte, ale možná u vás najde vhodné místo k přezimování (viz níže).


Zástupci babočkovitých se lidem také nevyhýbají – především překrásná babočka paví oko, babočka kopřivová (a babočka osiková, jež k obydlím na podzim přiláká spadané ovoce, na němž hoduje společně s babočkou admirálem.


Čas od času do zahrady mohou zavítat i některé druhy modrásků. Ti jsou ale více vázáni na slunné paseky, louky a pole, nebo naopak okraje lesů, potoků apod. Není ale vyloučeno, že k vám některý z nich zaletí, třeba krásný modrásek jehlicovitý, který jako jeden z mála zástupců čeledi modráskovitých odolává chemizaci a změnám prostředí.

Jak motýlům na zahradě pomoci

Motýli potřebují dostatečný přísun potravy po celou sezónu. Brzy z jara jim ji skýtají květy jív, které se na vaší zahradě mohou dobře vyjímat třeba u zahradního jezírka. Později motýlům k obživě poslouží pampelišky, v průběhu léta pak jetelové kvítky – tady se jen ukazuje, že časté sekání trávníku motýlům nesvědčí, protože jím květy těchto rostlin spolehlivě zlikvidujeme. Proto se doporučuje ponechat na zahradě alespoň kousek neposekaného trávníku. U motýlů jsou oblíbené i takové rostliny, které považujeme za plevel – bodláky, kopřivy, hluchavky apod.


Vítanou potravou pro motýly jsou i byliny, jako je dobromysl, též zvaná oregano, šalvěj lékařská, levandule a spousta dalších. Nemusí přitom posloužit jen jako potrava hmyzu či okrasa záhonu, ale také jako koření a přírodní lékárna pro vás.

Z květin pak, od léta až do podzimu, zahradu zkrášlíte a motýly potěšíte třeba nádhernými květy ostálek neboli cínií, pro někoho ne příliš voňavými, ale pro hmyz přitažlivými afrikány, rozrazily, hvozdíky, plaménky, pupalky, k podzimu astry či listopadky.

Z keřů je velkým lákadlem pro motýly např. kumule Davidova (česky též tibetský šeřík nebo motýlí keř). Doporučit lze též šeřík, kalinu vonnou nebo hloh.

Na podzim je pro řadu druhů motýlů výborným zdrojem potravy spadané ovoce. Šťávy z tlejících hrušek, švestek nebo jablek dodávají dostatek sil kupříkladu babočce admirálovi, který u nás přezimuje jen zřídka a potřebuje dostatek energie na cestu za teplem.


Tip: Motýlům i jinému hmyzu můžete pomoci i krmítkem pro motýly. Molitanový váleček se namočí do sladkého roztoku a mističky naplníme třeba šťávou z pomeranče.

Jsou motýli, kteří na podzim odlétají do teplých krajin, ale i tací, kteří zde přezimují – většinou jako dospělci (imago), jindy na podzim umírají a přezimují jen housenky.

S příchodem chladnějších podzimních dnů začínají přezimující motýly vyhledávat vhodné úkryty. Těmi (např. u žluťáska řešetlákového) můžou být skuliny v kůře stromů nebo prostor pod odchlípenou kůrou stromů, ale také štěrbiny mezi kameny, mech, kupky spadaného listí atd. Motýlům (a nejen jim) tak pomůžeme, když na zahradě necháme suchý strom (případně aspoň jeho část), když v koutě zahrady uděláme estetickou hromádku kamenů nebo když při podzimním úklidu ponecháme stranou kupku spadaného listí. Určitě to neocení jen motýli, ale i další hmyz a živočichové.


Jsou i motýli, kteří se na zimu uchylují do lidských obydlí – nevytápěných místností, sklepů, na půdu apod. K poměrně častým společníkům patří třeba babočka paví oko nebo babočka kopřivová. Usedají na trámy, u stropu nebo na záclony a celou zimu v klidu prospí. V takovém případě je důležitá stálá teplota, aby se motýli neprobudili – probuzení ze zimního spánku je značně vyčerpává a může je stát i život. Teplota pod bodem mrazu jim nevadí, ale časté střídání teplot je ohrožuje.

V jedné starší písni se zpívá: Koukněte se, přiletěl k nám motýlek, protože má párek malých křidýlek“ Jenže motýli k nám nepřiletí jen proto, že mají křídla, ale proto, že jim u nás na zahradě vytvoříme atraktivní místo k životu. Zda vás motýl za to naučí líbat, jak se dále zpívá v té písničce, vám slíbit nemůžeme, ale krásný pohled na motýly, poletující z květu na květ a vystavující svoje křídla teplým slunečním paprskům, ano. A věřte, ten pohled se nikdy neomrzí.

Zajímavé linky:

Krmítko, potravu pro motýly a domek s krmítkem můžete zakoupit ZDE.

Autor textu:

Za tento pěkný text o motýlech děkujeme Anně Burdové.

Autor fotografii:

Fotky motýlů nafotila Jana Nováková (fotku otakárka fenyklového fotil Martin Thum)